Vstup na stránky je povolen pouze osobám starším 18-ti let Prosíme potvrďte, že vám je více než 18 let.

Pivovar Crazy Clown: Pokračujeme v tradici starobylého sumerského létajícího pivovaru

Přinášíme exklusivní rozhovor s „nejšílenějším“ minipivovarem u nás. Tento létající minipivovar se totiž nebojí s pivy experimentovat a přináší na trh opravdu povedená netradiční piva. Vznikl téměř před rokem a stačil si již vybudovat dobré jméno mezi milovníky piv. To, že Crazy Clown vaří výborná piva se mohli přesvědčit i zákazníci Pivní Zásilky. Vyzpovídali jsme tedy oba zakladatele pivovaru Jakuba Rendla a Tinu Nagyovou.

Jak a kdy jste se k pivu dostali? Co vás vedlo k tomu, že jste začali sami vařit pivo?

Pivu se věnujeme již velmi dlouho, ale tak jako každý jsme začali u “degustací” 🙂 Měli jsme to štěstí, že jsme se oba přistěhovali do Brna, ve kterém pár let na to začala velká “gastrorevoluce.” Objevily se tu jak kvalitní podniky zaměřené na jídlo, tak i hospody a bary zaměřené právě na pivo a jiné alkoholické nápoje. Abych pravdu řekl, velmi nás to nadchlo, asi máme blízko k alkoholu. 😀

Hlavně náš létající pivovar není nic nového, my jen pokračujeme v tradici starobylého létajícího pivovaru, který nejdřív naučil vařit pivo staré Sumery, poté přeletěl do Egypta, kde pomohl optimalizovat výrobu a díky kterému tam byla založena spousta pivovarů, aby měl kde vařit. Už tehdy si říkali “mahraj majnun,” což je arabský výraz pro šíleného klauna. Potom následníci tohoto létajícího pivovaru přeletěli do Evropy, kde o pár století později objevili chmel, čímž tedy moc pivovarství nepomohli, protože od té doby se chmel používá prakticky stále a snížil invenci sládků. My se to teď snažíme napravit. Ale jak vidíte, tradice našeho pivovaru sahá již několik tisíc let do historie. 😀

A teď konkrétně k nám, jak jsme začali s tím pivem. Nejdřív jsme se dostali od klasického chlastání Starobrna na hlavním nádraží v Brně, přes rozličné podivné mixy hrozně špatného piva a sirupu a někdy dokonce i medoviny, k takovému tomu vyhledávání těch lepších piv a hlavně i hospod, kde se lépe starají o pivo. Od ležáků ke svrchně kvašeným pivům, kde je mnohem větší výběr specialit a chuťová paleta je mnohem širší, už pak cesta byla krátká. V docela krátkém časovém sledu nás začala bavit spíš ta piva, která obsahovala různé další ingredience, a pivovary, ve kterých se nenechávali svazovat německým zákonem o čistotě piva. Bohužel dost často to byla piva ze zahraničí, která se tu objevovala jen velmi zřídka. Byl to jen zlomek českých pivovarů, které měly tu odvahu uvařit něco jiného než klasický ležák a ještě méně bylo takových sládků, kteří dávali do piva něco jiného než vodu, slad a chmel. Nakonec se i těch svrchně kvašených piv začalo vařit více, ale to nám připadalo jako takové tápání pro ty pivovary – nevíme, co nového uvařit, uvaříme pivo stylu IPA, to je teď oblíbené. Potom to v českých pivnicích, které nabízejí piva z malých pivovarů, vypadalo tak, že v nabídce byly dva ležáky a třikrát pivo stylu IPA.  

Jednoho lednového večera, kdy jsme asi měli už plné zuby stále stejných piv, jsme si řekli tu památnou větu “Tak si uděláme vlastní létající pivovar, ne?” Pak to šlo ráz na ráz – druhý den jsme měli vymyšlený název a začali jsme dávat dohromady tvář pivovaru. 25 února jsme šli poprvé vařit naše vlastní piva, tehdy jen dvě (ano, v jednom dni jsme uvařili dvě různá piva – Brewstarter a Kiwicked) malé várky do Velického Bombarďáka. Pak jsme se dostali do Zámeckého pivovaru Frýdlant a už to nešlo zastavit.

Jste létající pivovar. V jakých objemech vaříte pivo? Co to obnáší za výhody či nevýhody. Chtěli byste se stát „plnohodnotným“ minipivovarem?

Samozřejmě to má jak své výhody, tak i nevýhody. Například v létě jsme se potýkali s tím, že jsme neměli kde vařit pivo, což na další léto už máme naštěstí zajištěné, například i  díky tomu, že ve Frýdlantu mají novou technologii a díky tomu zvládnou uvařit více piva a našli si místo i pro nás. Dalšími nevýhodami jsou samozřejmě vyšší náklady na výrobu piva, ve kterých je například započten i nájem pivovaru, ve kterém vaříme.

A jaké to má výhody? Pro nás osobně určité méně starostí, nemusíme se starat o technologii a provoz celého pivovaru, což nám dává více času věnovat se například vymýšlení dalších piv, rozvozu piva, komunikaci na sociálních sítích a celkovému brandbuildingu. Další výhodou je určitě i to, že není potřeba mít nějaký velký počáteční kapitál. A pro nás, co nemáme rádi papírování, to znamená ještě mnohem menší komunikaci s úřady a méně vyplněných papírů.

Další obrovská výhoda je i to, že díky “létání” se potkáváme s novými lidmi, díky kterým získáváme obrovské zkušenosti – a to je k nezaplacení.

Ač se bude většina naší rodiny divit, pivo nevaříme doma v hrnci o kapacitě 100 litrů, ale vaříme ho většinou v objemu 2000 litrů na várku, občas jenom 1000 litrů, pokud vaříme například v Rodinném Pivovaru Zichovec. To je podle nás i optimální objem pro létající pivovar. Není to ani málo, že by to bylo ihned vyprodané a pak bychom nemohli měsíc nic prodávat, ale není to ani hodně, že bychom to nebyli schopní prodat. Aktuálně budeme nejvíce vařit v Kunratickém pivovaru a ve Frýdlantu.

Jak vznikl název Crazy Clown a jak vznikají názvy vašich netradičních piv? Například jak vznik název Decadence pro marcipánový porter, který se objevil v lednové pivní zásilce?

Díky tomu, že jsme docela tvořivá dvojice, tak nám vymýšlení nedává ani moc zabrat. Většinou se stačí jen trochu zamyslet nad tím, jakou surovinu zrovna používáme, nebo co za pivní styl zrovna vaříme. Pro název pivovaru jsme se nechali inspirovat naším oblíbeným režisérem Davidem Lynchem, který kromě filmů dělá i hudbu. Jedno jeho album se jmenuje Crazy Clown Time a vlastně jsme to původně zamýšleli pro název piva. Když jsme si ale ten den procházeli názvy piv, které jsme vymysleli, zastavili jsme se právě na Crazy Clown Time a uvědomili jsme si, že Crazy Clown je přesně to, co vystihuje celou myšlenku našeho létajícího pivovaru. Žánrově to totiž spadá pod experimentální hudbu a my se také prezentujeme jako experimentální pivovar. Až nedávno jsme zjistili, že to bylo jen takové vnuknutí, abychom mohli pokračovat v tradici.

Název Decadence jsme měli již velmi dlouho připravený, jen jsme pro něj nemohli najít to správné pivo. Dekadentní umění je nám velmi blízké, to lidé zjistí na vlastní oči na letošních pivních festivalech, ale až zrovna marcipánový porter v nás vyvolal tu chuť, že bychom ho měli takto pojmenovat.

Existuje nějaké pivo/piva, které jste uvařili a na které jste obzvlášť hrdí?

Tak vezmeme to popořadě. Určitě jsme velmi hrdí na pivo God Is Dead, což bylo první pivo, kterého jsme uvařili 20hl, dále tomu budeme říkat “velká várka,” a mělo velmi velký úspěch. Někteří známí si z nás dělali srandu a nevěřili tomu, co jdeme vařit, ale potom byli všichni překvapení. O to větší překvapení všechny čekalo, když jsme uvařili Cthulhu, což je také první pivo, které jsme vařili dvakrát a které máme zrovna aktuálně v nabídce. Je to karamelová IPA, do které jsme přidali inkoust ze sépie. Díky tomu má pivo velmi zajímavé aroma a hlavně příjemnou lehce slanou chuť. Je to nečekaně příjemné a dobré pivo, ale nikdo mu ze začátku nevěřil. Ale známe lidi, pro které je to nejlepší pivo, co jsme uvařili (poznámka redakce: pivo se objeví v únorové pivní zásilce).

Pak je tu ještě další skupina a té nejvíce chutná pivo Multikill, na který jsme také velmi hrdí. To byl pro nás trochu oříšek, nejsme totiž ani fanoušci tmavých piv, ani chilli a Jakub není příznivcem ani zázvoru. Celkově chilli piva nám připadala jako něco, co už do piva dalo dost pivovarů, tak proč bychom to měli dělat zrovna my? To pivo jsme vymýšleli společně s hororcoreovým raperem Řezníkem z kapely Sodoma Gomora. On tehdy řekl: “No, já myslim, že by tam mohlo být chilli a zázvor, aby to pořádně švihalo.” A tak nějak vyplynulo z debaty, už si pořádně nevzpomínáme jak přesně, že by to pivo mělo být tmavé. Takže jsme stáli před úkolem uvařit tmavé pivo s chilli a zázvorem. Nakonec z toho vyšel Multikill, který jsme navíc nechali ležet na kakaových bobech macerovaných v karibském rumu Pyrat.

Nicméně ale jsme hrdí na všechna naše piva a hlavně na to, že i když používáme hodně ingrediencí, které mohou jakkoliv pivo kontaminovat, vždy jsme zvolili takový postup, aby se pivo ničím nenakazilo.

Teď otázka pro Jakuba. Je to tobě známo, že ses hodně zabýval kvalitou piva v restauracích. Existuje nějaký znak nebo znaky, podle kterých poznám, že je něco s pivem v nepořádku?

Tak určitě existují, ale abych to trochu ještě přiblížil. Spravoval jsem, respektive stále spravuji, facebookovou stránku Čisté-pivo.cz. Abych pravdu řekl, některým hospodám jsem asi zarazil pořádný trn do paty, ale některé mi udělaly strašnou radost tím, že udělaly přesně to, k čemu byla stránka určená. Nejlépe zareagovali ve Varně v Brně na Solniční. Místo, aby mi vypisovali urážky a snažili se nějak zdiskreditovat můj projekt, tak raději změnili svůj přístup k pivu a pozvali mě, abych se přišel podívat na to, jestli je to takhle správně. Abych to zkrátil – bylo 🙂

Teď se potýkám s tím, kterým směrem tento projekt potáhnu, protože se mi již moc nechce psát špatné recenze, radši bych šel tím pozitivním směrem (s pár výjimkami), nicméně já sám na to nemám čas. Ale ať už bude nebo nebude někdo, kdo by ty recenze mohl napsat, nebo když na to budu mít čas, určitě mám něco připravené do budoucnosti, tak se nechte překvapit.

A jak poznat, zda je s pivem něco v nepořádku? Určitě je dobré se zaměřit například na to, jak pivo vypadá. Pokud má pivo “potrhanou pěnu,” bublinky oxidu nalepené na sklenici, pak je určitě něco v nepořádku a příště bych přemýšlel, zda do té hospody chodit. Ale je toho mnohem více, určitě je dobré se podívat na práci výčepního. A úplně nejlepší je podívat se na Čisté-pivo.cz a prohlédnout si fotogalerii, spoustu věcí tam vysvětluji. 🙂

Jak byste popsali pivo, které se objevilo pivo v lednové pivní zásilce?

Decadence je určitě také pivo, na které jsme právem hrdí. Bylo to první tmavé pivo, které jsme navařili a popravdě jsme se dost báli, aby pivo nechutnalo jako ostatní tmavá piva. Nakonec jsme surovinami a postupem zajistili, aby nebyla cítit ta praženost, někdo by mohl říci “kávovitost,” ale je to právě to pražení, které nám v tmavých pivech vadí.

K tomuto pivu jsme se inspirovali v zahraničí, když jsme procházeli pivní servery a objevili jsme pivo, které bylo označené jako marshmallow porter. Jakub má marshmallow hodně rád a tak ho ten nápad ihned chytl, ale nakonec stejně zvítězila touha udělat něco originálního a zvolili jsme jinou cukrovinku, která by se do piva mohla přidat – marcipán. Sháněli jsme docela dlouho marcipán, který by nebyl šizený, který by se hlavně skládal z té pravé suroviny – z mandlí. Asi nám každý uvěří, že to hledání bylo velmi dlouhé. Nakonec jsme sehnali marcipán z Německa, který neobsahoval žádné látky navíc. Byl jen z cukru, mandlí a alkoholu jako konzervantu. Když jsme poprvé tento marcipán ochutnali, nepoznali jsme v něm chuť marcipánu. Nebo spíš by bylo lepší říct, poprvé jsme opravdu ochutnali marcipán. Nedá se to vůbec srovnat s čímkoliv, co jsme do teď jedli a za marcipán se považovalo.

V pivu je marcipán velmi cítit, navíc se díky němu v pivu objevuje velmi zajímavá a příjemná smetanová chuť. Pivo jsme vymýšleli, tak aby se dobře pivo a nebylo zbytečně silné. Toho jsme dosáhli a pivo chutná přesně tak, jak jsme zamýšleli po seznámení se se všemi surovinami.

Oslavíte brzy jeden rok na pivním trhu, co chystáte?

Tak kromě toho, že navaříme (a trochu upravíme) znovu naše první pivo Brewstarter, akorát teď v jiném pivovaru, chystáme hlavně oslavu našich narozenin v pivním baru Napalmě v Praze (link) Tuto hospodu jsme vybrali nejenom kvůli tomu, že nás to tam velmi baví, ale hlavně proto, že Napalmě je první hospoda, která nás v Praze čepovala a také je to jediná hospoda, která měla úplně všechna naše piva na čepu. Kromě Brewstartera můžete na čepu očekávat dalších 5 našich kousků, například Cthulhu, všemi milovaný God Is Dead (dobře, všemi ne, pan farář by z toho asi radost neměl) a poslední soudek Multikillu.

Jako jeden z mála z českých minipivovarů působíte i na Slovensku. Jaké jsou Vaše ambice tam?

Tak na Slovensku bychom se samozřejmě velmi rádi uchytili, kór když jedna polovina z nás je ze Slovenska, že :). Ale není to nic jednoduchého.

Chodíme tam na festivaly, dost často jezdíme do Košic, známe se s velkou spoustou pivovarníků a sládků ze Slovenska a zjistili jsme, že slovenský trh je velmi zvláštní. Na jednu stranu tam fungují zahraniční piva všech možných příchutí, na druhou stranu je ještě stále velmi konzervativní a není úplně jednoduché se tam s naším pivem uchytit. V Česku to jde, co se hospod týče, zatím mnohem lépe. Na Slovensku máme příjemné zkušenosti s festivaly Salón Piva a Košice Pivo Fest, kde naše netradiční pivo mívá úspěch.

Jaký je váš názor na „hodnotící servery typu ratebeer.com, untappd.com a hodnocení, které dosahují Vaše piva tam?

Odpovědět na tohle je velmi záludné. Rádi bychom se vyjádřili tak jasně, aby si to nikdo nemohl jinak vysvětlovat.

Hodnotit cokoliv je velmi krásné, můžete dát najevo svůj názor a díky vašemu hodnocení mohou i ostatní vybírat lépe – z čehokoliv, co zrovna hodnotíte – piva, hospody, pizzu. Ale problém je v tom, že hodnocení je vždy velmi subjektivní a spousta lidí bohužel nehodnotí piva objektivně. I když těch příkladů máme plné rukávy, aspoň jeden popíšeme. Jedná se například o pivo Multikill, které patří do kategorie tmavých piv. Dostáváme samé dobré hodnocení a pak se tam objeví pár špatných, čemuž rozumíme. Nicméně, pak si rozkliknete jednoho z hodnotících a vidíte, že ten samý člověk hodnotil spoustu dalších piv, například Australiano od Ravena, což je coffee stout a pak spoustu dalších. Všem tmavým pivům dal nízké hodnocení a všem světlým vysoké. Tomuhle docela nerozumíme – když nemá ten člověk rád tmavá piva, tak proč je pije?

Je důležité, aby člověk hlavně přemýšlel u takového hodnocení. Dokud hodnotí laická veřejnost, pak to dopadá tak, že v anketách vyhrává Ortel, Lucie Bílá a Karel Gott. To znamená, že jde o oblíbenost a kvantitu. Smutné je vidět ty samé lidi, kteří vám dávají špatná hodnocení, jak hodnotí piva, která mají spousty chuťových vad a obecně se dají považovat za piva nepitelná, jako velmi dobrá a vynikající.

Tím ovšem neříkáme, že by nikdo neměl hodnotit. Určitě ano! A například na Untappd.com bychom byli nejradši, kdyby lidé své číselné hodnocení doprovázeli i textem, protože to nám opravdu řekne, co na našem pivu je dobře nebo špatně, čeho jsme si například nemuseli všimnout a mohli bychom to zlepšit. A to by nám opravdu pomohlo.

Nesmí chybět otázka na to, jaké máte rádi pivo vy osobně.. Jaké je vaše nejoblíbenější pivo či pivní styl?

Tak stoprocentně kyseláče. K snídani, k obědu, k večeři, jako svačinu. Vlastně bychom to mohli pít celý den. Dále různá ovocná a jinak ochucená piva. Čím víc jsou piva netradiční, tím víc nás zajímají. Hlavně se snažíme co nejvíce zkoušet nová a nová piva. A když nepočítáme kyseláče, tak nemáme úplně vyhraněný styl. Když je dobrý ležák, můžeme ho klidně pít celý večer, to samé i v případě nějaké Imperial IPA. Jen to má potom mnohem horší následky.

Jste vyloženě pivaři nebo máte rádi také jiné nápoje? Jaký je například Váš vztah k vínu?

Určitě nejsme vyloženě pivaři, poslední dobou jsme si udělali párkrát čas i na večerní lahev kvalitního vína, ale určitě se nemůžeme považovat za nějaké úplné znalce. V tomto případě se omezujeme na klasické – chutná/nechutná. Tvrdý alkohol skoro vůbec nepijeme. Kromě jednoho druhu. A tím je absinthe. Pravý absinthe je velmi dobrá věc, bohužel je to v našem státě stejné jako s pivem – většina dělá špatný a nekvalitní absinth a lidé o tom nic nevědí a tak to pijí. Bylo by dobré, kdyby si lidé o tom něco zjistili, dřív než je začnou napadat blbosti, jako pít čistý zapálený absinth s cukrem. Dále máme rádi různě koktejly, nedávno jsme si velmi oblíbili klasickou Bloody Mary.

Prozradíte nám na závěr, na jaká nová piva se můžeme v nejbližší době těšit a co nového chystáte?

Ještě předtím, než prozradíme, co chystáme, bychom rádi všechny pozvali na festivaly, na kterých nás letos budete moci potkat. V Praze se chystá první pražský Salón Piva, který patří k našim oblíbeným a už jsme tam trochu stálice. Takže nebudeme chybět ani v Bratislavě a jestli bude, tak i v Košicích. Určitě se těšíme i do Plzně na Brewstock, kde jsme byli loni a s jistotou můžeme prohlásit, že to byl jeden z nejoriginálnějších a hlavně nejzajímavějších pivních festivalů. Doufáme, že to bude platit i letos. Snad se bude letos konat i druhý ročník Pivo a Burger fest, který se také moc povedl. Určitě se ale bude konat Řečkovický festival malých pivovarů v Brně, kde se také uvidíme. Další festivaly jsou ve hvězdách, možná se uvidíme například teď v únoru v Budějovicích. A co dál?

Máme teď v plánu hodně piv. Hlavně máme velkou studnici inspirace. My se totiž velmi často stěhujeme a teď nemyslíme jako s pivovarem, ale jako my sami. A s pivovarem létáme po různých pivovarech, takže máme přístup ke spoustě objektů. No a my takhle občas vyloupneme někde nějakou cihlu a nalezneme za cihlou nějaký ten recept. Omlouváme se tím Frýdlantu a hlavně Zichovci, v jehož zdech jsme našli asi 300 let starý recept, který budeme v blízké budoucnosti vařit.

Kromě toho máme samozřejmě vymyšleno pár svých vlastních věcí. Nejprve nás čeká naše nejsilnější pivo, což bude belgický trippel. Co do toho dáme? Nechali jsme se hlavně inspirovat ve starém Egyptě, kde se často používaly na ochucení piv datle a fíky, které se nám chuťově hodí spíš do té Belgie a tak jsme to zkombinovali. Dále chystáme novou řadu ovocných APA, která už má prvního zástupce na světě, v tomto případě je to teda American Amber Ale se jménem Down The Rabbit Hole. Půjde většinou o tzv. “single fruity.” A budeme se snažit, aby co nejvíce piv bylo uvařeno z anglických sladů Simpsons od našeho slovenského partnera NextHop. Máme toho připravené spoustu a neradi bychom prozrazovali všechno. Musíme si nechat přece nějaké překvapení.
Co však můžeme prozradit je to, že se budeme ze všech sil snažit, aby žádné z našich piv nebylo z kategorie “tlačítková IPA.”

Zároveň nám zvyšování produkce skýtá možnost naše pivovarnictví oživit a rozšiřovat naše působení. Snažíme se neustále o to, aby naše piva měla příběh, něco navíc, někdo to rád nazývá přidanou hodnotou. A to nezahrnuje jen extra ingredience, budeme pokračovat v tom, aby celá naše značka byla umělecké dílo… pravděpodobně nezůstaneme jen při vaření piva.  Ale časem uvidíte sami. 🙂

Sdílejte článek!

Sledujte nás na Facebooku a nenechte si uniknout další zajímavý rozhovor!